( Rubrika: média ) Tábor v Letech byl stanicí před vyhlazením

edit Právo, 8.9.2016

Rozhovor s historikem Michalem Stehlíkem na téma tábora v Letech u Písku

Tábor v Letech byl stanicí před vyhlazením

HISTORIK ÚSTAVU ČESKÝCH DĚJIN FILOZOFICKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY MICHAL STEHLÍK PRO PRÁVO: 

* Výrok ministra Andreje Babiše o Letech u Písku opět rozproudil debatu, o jaký tábor šlo. Byl to pracovní tábor, internační, koncentrační nebo jiný? 

V podstatě by se dal v čase a vývoji popsat všemi třemi přídavnými jmény. Lety u Písku a moravský Hodonín u Kunštátu nejdříve spadaly do kategorie pracovních táborů, Romů v nich bylo do deseti procent. Pracovní tábory byly zřízeny legislativně již za druhé republiky a měly v nich být lidé, kteří byli označováni jako „práce se štítící“. Druhá republika se totiž snažila do těchto táborů koncentrovat lidi tzv. z okraje společnosti – jednalo se tedy o vyloučení ze společnosti s odůvodněním špatného přístupu k práci. 

* Poté se ale z Let stal cikánský tábor, co to znamená? 

To je v podstatě jiný výraz pro internační tábor určený ke koncentraci, řečeno tehdejším jazykem, cikánského obyvatelstva a jeho následného přesunu do vyhlazovacích táborů. Zásadní rozdíl je, že do internačního tábora byly na rozdíl od tzv. pracovního svezeny celé rodiny – muži, ženy, děti, staří lidé. Účelem už není práce, ale izolace, čisté vyčlenění, vyloučení ze společnosti. Ke změně z pracovního na cikánský tábor došlo za německé okupace v červnu 1942. Pokud jde o Romy, tak pro internaci českých Romů byly určeny Lety, pro internaci moravských Hodonín u Kunštátu. 

* Je rozdíl mezi internačním a koncentračním táborem? 

Oba výrazy lze zaměnit, lze mluvit o koncentračních-internačních táborech. Tyto tábory koncentrují lidi na jednom místě, internují je na základě rasy, původu, víry, politického přesvědčení a izolují je od společnosti. To není jen případ nacismu, ale i dalších totalitních systémů. 

* Takže koncentrák není synonymem pro plynové komory? 

Není. Technokratickou mluvou Třetí říše jen některé koncentrační tábory měly vyhlazovací program. Na území nacistického Německa byly stovky koncentračních táborů, ale asi osm z nich bylo vyhlazovacích jako Osvětim, Treblinka nebo Sobibor. Nacistické vyhlazovací tábory ale nebyly záležitostí našeho území, nacházely se zejména ve východním Polsku. Na našem území byly jen pracovní pobočky německých a rakouských koncentračních táborů. Když tedy nacisté v prosinci 1942 rozhodli o likvidaci Romů, posílali je následně transporty z Letů do vyhlazovacích táborů, např. Osvětimi-Březinky. 

* Co si myslíte o názoru, že jediný koncentrák na českém území byl v Brněnci? 

Že jde o neznalost. Na území protektorátu bylo několik desítek poboček německých koncentračních táborů – vězni zde byli využíváni především na práci. Brněnec je známý vzhledem k osobě Oskara Schindlera, ale podobných táborů bylo přes padesát. 

* A pokud jde o úmrtí v koncentračních táborech? 

K masovým popravám v nich na našem území nedocházelo, lidé umírali hlavně kvůli nedostatečné lékařské péči, nemocem, ale i násilí páchaném na vězních i mezi vězni samotnými – zde je temná kapitola role tzv. kápů. Z toho plyne, že v těchto podmínkách umírali hlavně děti a starší lidé. 

***

Zahynuly stovky Romů Do května 1943 táborem v Letech prošlo 1308 převážně Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 bylo převezeno do Osvětimi. V táboře v Hodoníně bylo 1375 lidí, 207 z nich zemřelo a přes 800 bylo deportováno do Osvětimi. (ČTK) Co měl říci Babiš „Byly doby, kdy všichni Romové pracovali. To, co píší v novinách ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam.“ (Aktuálně.cz) 

V koncentračních táborech účelem není práce, ale čisté vyloučení ze společnosti 

Poslední články v rubrice

Použité štítky

Babiš Historie Lety