( Rubrika: média ) S Babišem i proti němu. Apolitičnost akademiků je už přežitek

edit Hospodářské noviny, 28. 5. 2016

Řada akademiků se snaží prosadit v politice. V podzimních volbách z nich opět mnoho hodlá kandidovat.

 

Na Vysoké škole báňské − Technické univerzitě Ostrava se letos na podzim odehraje pikantní souboj. Utká se v něm současný rektor školy Ivo Vondrák s vedoucím katedry ochrany životního prostředí Petrem Jančíkem. Vondrák ale nebude obhajovat křeslo rektora, stejně jako Jančík není jeho vyzyvatelem. Dva akademici se utkají o post hejtmana Moravskoslezského kraje. Vondrák jako lídr Babišova hnutí ANO, Jančík jako hlavní tvář společné kandidátky STAN a Ostravanů.

Podobných případů, kdy pedagogové a vědci, někdy ještě během svého působení na vysokých školách, úspěšně vstupují do politiky, je mnoho a stále přibývají další. Mezi poslanci už jsou dva bývalí rektoři brněnské Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška (ANO) a Petr Fiala (ODS), v Senátu sedí bývalý rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl, k nim se teď chce přidat Michal Stehlík (KDU-ČSL), bývalý děkan pražské filozofické fakulty. Zároveň poslanci i akademiky jsou děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice Simeon Karamazov (ODS) a děkan přírodovědecké fakulty v Českých Budějovicích František Vácha (TOP 09). Někteří z nich čelili kvůli své kandidatuře kritice.

V nadcházejících krajských a senátních volbách se chystá kandidovat řada dalších, nejznámějším případem je asi šéf Bloku proti islámu Martin Konvička z Jihočeské univerzity.

Rektor Vysoké školy báňské Vondrák zatím vzbudil nevoli zejména proto, že svoji kandidaturu oznámil prostřednictvím univerzitního e-mailu, kvůli přijetí Babišovy nabídky pak dostal i několik výhrůžných zpráv, které vyšetřovala policie. Jeho oponenti mu vyčítají, že celou kampaň povede ve funkci, ke které určitý odstup od politických stran přirozeně patří.

O vhodnosti dvojrole rektor a zároveň lídr kandidátky politické strany či hnutí pochybuje i bývalý rektor Masarykovy univerzity a dnes předseda ODS Petr Fiala. "Pokud zastupuji školu v pozici děkana, či dokonce rektora, měl bych být asi zdrženlivý, opatrný. Sám jsem takové nabídky měl a bylo mi jasné, že to tak nemá být," řekl Fiala.

Podobně jako všichni kandidující akademici ale Vondrák tvrdí, že práci a politiku striktně odděluje. "Mám vlastně dvě směny, jednu ve škole, druhou po večerech, kdy ve volném čase pracuji pro hnutí.

Úspěšný muž, během jehož působení se škola zásadně proměnila a patří mezi špičku v zemi, se proto rozhodl odstoupit jen v případě, že by se stal hejtmanem. "To už bych považoval za střet zájmů, upřímně řečeno mě překvapuje, že v Poslanecké sněmovně sedí někteří děkani," míní.

Rektor Vondrák také připomíná, že účastnit se voleb je jeho občanské právo, které zákon pro akademické funkcionáře neomezuje. "Pro mě by bylo pohodlnější zůstat ve škole v roli váženého akademika, ale tohle je pro mě určitá výzva," řekl.

Zapojení univerzitních učitelů do politiky je přitom podle rektora brněnské Masarykovy univerzity Mikuláše Beka pro společnost prospěšné. "Správa univerzity je pro politiku dobrá průprava," řekl. Podobně to vidí i šéf katedry politologie na olomoucké univerzitě Tomáš Lebeda. "Řada lidí chodí do politiky s problematickými motivacemi, u akademiků vidím ty pozitivní. Navíc těžko po části společnosti, navíc vzdělané, chtít, aby byla apolitická," uvedl.

Autor: Martin Biben
Zdroj: Hospodářské noviny 

Poslední články v rubrice

Použité štítky

Hospodářské noviny politika Senát